Sanační injektáž zdiva

Sanační injektáž zdiva

             

 

Silanový emulzní krém AquaStop Cream® díky své ideální primární hustotě (krémové, gelové konzistenci) nemá tendenci při beztlakovém i tlakovém plnění vyvrtaných otvorů nekontrolovatelně unikat zejména netěsnostmi spár ve zdivu a někdy i nesoudržností samotného zdiva, ale po úplném vyplnění obsahu vrtů se postupně, avšak relativně  pomalu, mění ve velmi jemný hydrofobní křemičitý gel, který velmi snadno a rovnoměrně proniká i do těch nejmenších pórů a kapilár stavebních materiálů a dokonce do značné míry nepodléhá ani gravitaci. To znamená, že hydroizolační clona nevzniká v momentě  injektáže (vyplňování vrtů),  jako je to u všech ostatních injektáží, ale až následně po provedené injektáži. Zdivo se samo napouští od vrtů, vyplněných silanovým krémem, rovnoměrně všemi směry, ale právě relativně pomalé rozpouštění a nasycování pórů a kapilár zdiva zaručuje, že krémová emulze napustí zdivo v celé hloubce a šířce zhotovené injektáže, neuniká nekontrolovatelně netěsnostmi spár ve zdivu, jako je to u všech tekutých injektážních hmot, např. u tekutého injektážního prostředku na bázi hydrofobizovaných silikonátů a jiných  tekutých injektážních prostředků. U tekutých injektážních prostředků, ať se injektáž provádí tlakově nebo beztlakově,  je to v podstatě fyzikální zákonitá vlastnost. Proti těmto tekutým prostředkům, ať mají složení a koncentraci účinné látky sebelepší,  pracují vždy fyzikální zákony jako je již zmiňovaná gravitace, reálnost či spíš nereálnost dostatečné nasákavosti pórů zdiva v závislosti na čase prováděné injektáže, jelikož tekutý injektážní prostředek se příliš rychle ztrácí do základů zdiva a do míst s vyšší savostí či netěsností a tak nikdy nemůže vzniknout kompaktní hydroizolační clona v celé hloubce a šířce zdiva jako je to u krémové injektáže.  V neposlední řadě je další nevýhodou, že vrty se u těchto injektáží musí zhotovovat vždy ve značném sklonu (výrobci doporučují až 45 stupňů)  k svislé rovině zdiva z pochopitelných důvodů, ale pokud zde vůbec clona vzniká, tak spíše u rubové části zdiva – u dna vrtů- a tím opět nemůže vzniknout rovnoměrná a tím plně funkční hydroizolační clona. U zdiva zejména cihelného je škoda ,,nevyužít“ průběžné spáry pro zhotovení hydroizolační clony ve zdivu, což z fyzikálních důvodů není možné u kapalné injektáže, avšak u krémové injektáže toto vůbec není problém. Je s podivem, že se přesto ještě v 21. století injektuje těmito tekutými hmotami, ačkoliv je jasné z výše popsaných vlastností těchto tekutých, vodních hydrofobizovaných injektáží, že účinnost je velmi nejistá a nespolehlivá. Možná si ještě pamatujete, jak si naši předci zhotovovali injektáže zdiva také svépomocí a to proti vzlínající vlhkosti ve zdivu naléváním vodního skla konvemi do značných průměrů otvorů ve zdivu . Bylo to z pochopitelných důvodů, a to těch, že nic lepšího a ani jiná injektážní alternativa nebyla. Ale pokud bychom se měli držet stavebních dogmat a předsudků, tak budeme dodnes zdít z nepálených cihel, izolovat budeme jílem, zateplovat slámou atd. Samozřejmě se v žádném případě nechci vysmívat těmto technologiím, ba právě naopak, na svoji dobu byly vysoce efektivní, ale pokrok se nevyhnul ani  stavebnictví a proto tekuté tlakové nebo beztlakové injektáže pro zhotovení hydroizolační clony ve zdivu považuji za dinosaury injektáží. Pokud s těmito mými názory nesouhlasíte, tak mi mé tvrzení promiňte, avšak  myslím si, že výše uvedené argumenty jsou pravdivé, logické a v neposlední řadě z mé dlouholeté praxe ověřené, a tím se jen těžko dají vyvrátit, pakliže věříme na fyzikální, chemické a jiné zákonitosti.